|
|
Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích
Maděrová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce s názvem Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích se zabývá tématem současné české literatury navracející se k historii 20. století. Konkrétně analyzuje kritické ohlasy děl Karin Lednické Šikmý kostel I-II a Jakuby Katalpy Němci a Zuzanin dech. Teoretické kapitoly se zabývají pojmy kritika a reflexe, představením literárních periodik a vybraných autorek, charakteristikou zvoleného literárního fenoménu nebo definicí rozhovorového žánru. V praktické části jsou analyzovány kritické reflexe děl Šikmý kostel I-II, Němci a Zuzanin dech publikované v literárních periodicích, denním tisku, online či jako rozhlasové příspěvky. Cílem práce je zmapovat kritické ohlasy děl, dát je do kontextu a odpovědět na základní výzkumnou otázku - jak kritici a recenzenti hodnotí vybraná díla autorek Karin Lednické a Jakuby Katalpy.
|
|
|
Kulturní obraz severních Čech v současné české literatuře
Kubelka, Jan ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zabývá literární reprezentací severočeského regionu v pěti dílech současné české prózy. Jedná se o tituly Grandhotel (2006) Jaroslava Rudiše, Straku na šibenici (2015) Daniela Petra, Až zhasneme (2019) Jakuba Dotlačila, Vytěženej kraj (2019) Veroniky Bendové a Tři kapitoly (2020) Daniela Hradeckého. První část práce se soustředí na geografický, historický a socioekonomický kontext severních Čech. Druhá část nejprve analyzuje vztah mezi literární a mimoliterární realitou s přihlédnutím k teorii fikčních světů. Dále seznamuje s klíčovým pojmem prostoru jednak z perspektivy strukturalismu a naratologie, jednak z perspektivy tematologie. V analytické části jsou vybraná prozaická díla interpretována z těchto hledisek. Interpretace se opírá o přednesenou teorii a o analýzu mediálních kritických ohlasů. Cílem práce je v závěrečné eseji shrnout jednotlivé poznatky a zmapovat, jakým způsobem současná česká literatura pojednává o severních Čechách.
|
|
| |
|
|
Odcizení a proměny intimity v současné české literatuře a její kritická reflexe
Motyčková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje čtyřem dílům současné české prozaické tvorby. Jedná se o román Možnosti milostného románu a povídkový soubor Hra pro čtyři ruce spisovatele Jana Němce, román Smrtholka spisovatelky Lucie Faulerové a novelu Přípravy na všechno básníka publikujícího pod pseudonymem Elsa Aids. Zaměřuje se přitom zejména na to, jak se ve vybraných dílech projevují témata odcizení a proměny intimity. Diplomová práce nejprve teoreticky vymezí zmíněné pojmy. Následně se bude věnovat současné české literatuře a způsobům, jakými se vztahuje k současnosti a jejím problémům. Teoreticky se bude zabývat také pojmy literární kritika a interpretace. V praktické části bude provedena interpretace jednotlivých literárních děl, její součástí bude též analýza kritických ohlasů, které se objevily v českých médiích, většinově kulturně či literárně zaměřených. Cílem práce bude zmapovat, jakým způsobem vybraná díla reflektují pocity odcizení a novodobé proměny intimity a jakým způsobem tato témata postihují literární kritici a recenzenti. Součástí diplomové práce je také rozhovor se spisovatelem Janem Němcem.
|
|
|
Fenomén bestselleru v současné literatuře
Slavíčková, Tereza ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem dvou románů Aleny Mornštajnové (Hana, Slepá mapa) z hlediska charakteristických rysů bestseleru. Cílem práce je na základě podrobné analýzy děl určit, jaké společné průsečíky tyto dva romány mají, čím se od sebe odlišují, a jak tento fakt ovlivnil jejich čtenářskou úspěšnost. Diplomová práce odpovídá na otázku, zda lze určit konstantní vlastnosti bestselerů a jaké konkrétní vlastnosti to jsou.
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Tělo jako ústřední téma próz Marka Šindelky
Bydžovská, Marie ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literární tvorbou českého současného autora Marka Šindelky, konkrétně jeho stěžejními prozaickými díly Chyba, Zůstaňte s námi, Mapa Anny a Únava materiálu. Analýza těchto titulů, která se opírá zejména o literárněteoretické přístupy Daniely Hodrové, Blanky Činátlové a lingvistů George Lakoffa a Marka Johnsona, se zaměřuje na způsob, jakým se jejich ústřední téma těla a tělesnosti manifestuje na různých úrovních literárního díla. Cílem bakalářské práce je tedy příslušnými literárněvědnými nástroji ověřit, zda tělo a tělesnost představují pouze klíčové téma spojující většinu Šindelkových textů, nebo zda toto téma vstupuje do hlubších rovin textu, např. jako jeho kompoziční princip či jako - jediný validní - způsob nazírání světa. KLÍČOVÁ SLOVA Marek Šindelka, současná česká literatura, próza, tělo a tělesnost, téma, kompozice, metafora
|
|
| |
|
|
Ohlas literární soutěže Magnesie Litery v médiích v letech 2016-2019 a vybraných vítězných knih
Karešová, Pavla ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou literárněkritických ohlasů čtyř vybraných titulů, které v letech 2016-2019 získaly ocenění v určité kategorii literární soutěže Magnesia Litera. Práce si v teoretické části klade za cíl představení profilu ceny Magnesia Litera, následovně také vymezení pojmu literární kritiky, popsání jejího vývoje a principů. Dále se pak věnuje již čtyřem konkrétním vítězným titulům, mezi nimiž jsou dva oceněny Literou za prózu: Do tmy (2015) od Anny Bolavé a Teorie podivnosti (2018) od Pavly Horákové, jeden Literou za publicistiku: Brnox. Původce brněnským Bronxem. Akce Kateřiny Šedé (2016) a jeden Literou za literaturu pro děti a mládež: Transport za věčnost od Františka Tichého (2017). Jednotlivá díla jsou poté podrobena vlastní interpretaci. Následovně práce analyzuje kritickou reflexi jednotlivých titulů v českém mediálním prostředí před udělením ceny Magnesia Litera a po něm, sleduje kvantitu ohlasů a vzájemně komparuje jejich obsahy - u obojího se práce zaměřuje také na to, zda byla literárněkritická hodnocení ovlivněna samotným oceněním.
|
|
| |
host ::
RSS.